MRDAT systém

Rozeberme si, přátelé, tato dvě slova. Vezměme to pěkně od začátku.
Dřív jsem si říkal "Mrdat systém. Systém je na píču." Ve své hořkosti jsem se cítil býti systémem ublížen a chtěl jsem utéci. Svým způsobem jsem obdivoval ty jedince, kteří byli schopní vymanit se z kolotoče této konstituce. 
Pak jsem se trochu probral (zapůsobilo moje přirovnávání všeho k lidskému tělu) a řekl jsem si: "Pokud by moje ruka nesouhlasila s tím, jak vedu život a odřízla by se, byla by odsouzená k zániku a systém by nezměnila, pouze poškodila." Já osobně se totiž necítím, jako ničitel, tudíž systém nechci poškozovat, chci ho nějakým způsobem měnit. Došel jsem tedy k závěru "nemrdat systém".
Poté jsem na internetu viděl takový obrázek o slepičím vajíčku, který tvrdil něco ve smyslu "Pokud prorazíte vajíčko zvenčí, plod zahyne. Pokud se vajíčko prorazí zevnitř, vznikne život. Ty nejlepší změny přicházejí z nitra." Tudíž mě napadlo "Aha, pokud chci měnit systém, musím začít zevnitř.
A tudíž jsem začal opět propagovat názor "mrdat systém" (a toto slovo užívám záměrně). Stejně jako když muž souloží se ženou a zasadí do ní semeno, ze kterého pak vznikne nový člověk, i my musíme souložit se systémem, mít s ním intimní vztah, zasadit do něj pyjem našich činů ono semínko, ze kterého by vzešlo něco, po čem toužíme. Zahořklým trucováním v kempu uprostřed lesů se ničeho nedosáhne. Člověk tvoří systém, tudíž on sám je systém. Pokud chce systém zničit, chce zničit sám sebe.
Mrdejte tedy, přátelé, systém, a to o sto šest, protože vaše mysl vznešené lidské bytosti vám umožňuje přetvářet realitu ve velkém měřítku a byla by hanba toho nevyužít. Sejte semínka změn a pak jim kupujte dupačky a jejich fotky ukazujte příbuzným.