Ošoupaná prkna, rozviklaná a
prošlapaná, chatrně podpírají masivní nohy těžkých stolů, pokrytých popelem,
drobnými oděrkami a trochou pylu z nedalekých keřů, na nichž rostou
kočičky a ostružiny. Na oplocení, ke kterému jsou přibity lampy, z nichž jedna
se před nějakým časem rozhodla, že vypoví světelnou službu, přistane malý, odvážný
vrabčák. Chvíli na mě něco křičí, ale já ho vůbec nechápu. Jakoby uraženě si
načechrá peří a rychle se odpíchne k odletu.
PíVí
středa 16. května 2018
středa 31. ledna 2018
Volby 2018 aneb Má nemilá povinnost
Jak
jistě všichni víte, letos se konaly prezidentské volby. Já se zhostil účasti u
volební komise, motivován vidinou lehce vydělaných peněz, respektive peněz
vydělaných za sezení, čtení, kreslení a občasné škrtnutí kombinace písmen. Co
jsem však nečekal, byl fakt, že na moji osobu připadne povinnost takzvaně
oběhnout přihlášené voliče, odevzdané do péče Fakultní nemocnice Bory. A tak z už
tak morbidního zážitku, jako byly volby samotné, se stal zážitek ještě krapet
morbidnější.
středa 20. prosince 2017
Očistec aneb Is there a TV after smrt?
Dnes,
dne dvacátého prosince jsem se s mým dobrým kamarádem Danem Weinfurterem
rozhodl jít na lov vánočních dárků. O náročném a studeném odpoledni jsme se za
pomoci ilegálních obchodů obtěžkali obnosem marihuany, kterou jsme se rozhodli
spotřebovat u něj, jako odměnu za tak úspěšné nákupy.
Sedíc v jeho malém, modrém pokoji nám vyvstala velmi důležitá otázka, a sice: „Is there a TV after smrt?“
Sedíc v jeho malém, modrém pokoji nám vyvstala velmi důležitá otázka, a sice: „Is there a TV after smrt?“
pondělí 26. června 2017
Setkání s Mormony aneb morální dilema
Nedávno
se mi stala taková věc. Vzhledem k tomu, že bydlím v lokalitě, v jejíž
těsné blízkosti se nachází líheň amerických misionářů, často na ně narážím.
Většinou se mračím, předstírám, že něco hledám na telefonu, nebo mám sluchátka,
popřípadě přejdu na protější chodník, protože se s nimi bavím nerad; nesdílíme
totiž představu o duchovním světě a diskuse s nimi shledávám
vyčerpávajícími.
pátek 2. června 2017
Příjemné páteční ráno
Je
příjemné a slunné páteční ráno. Posledních pár dní jsem byl bez telefonu, neboť
jsem ho v záchvatu frustrace rozbil o zeď, takže jsem se naučil vstávat
bez budíku a dnes tomu nebylo jinak. Sluneční paprsky mne hladily po mých
chlupatých holeních a já byl probuzen letmým polibkem světla na čelo.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)